Jdi na obsah Jdi na menu
 


FO3 Pol Slov Tour 2012

 FO3 PL a SK TOUR 2012

 

16. 6. – 23. 6. 2012

 

FO3 a spol. + motorkáři z Mladých Buků, Rudníku, Zadní Třebaně
a Prahy

 

 

 

Motorky:                                                                                                     Tandem:

Venca Kováč - Honda VTX (Praha, Pořežánky)                                      0

Vlasta Jánský - Honda XL 1000 Varan (Praha, Mladé Buky)                  0

Ervín Belák - Yamaha Royal Star (Praha)                                               0

Pepa ŽeníšekKawasaki 1200 (Zadní Třebaň)                                Jarmila

Milan Král – Suzuki Intruder 1400 (Mladé Buky)                                      Eva

Pavel Kněžourek - Aprilia RSV1000R (Rudník)           Markéta alias Mačeta

           

                              

                                    Doprovodné vozidlo Citroen Berlingo:

Katka Valentová (Horní Jirčany)

Lenka Havlíčková (Praha, Mladé Buky)

Jana Říhová (Praha)

 

 

Den první: sobota 16. 6. 2012

Do první etapy vyjely z domovských stanic tři skupiny.  Doprovodné vozidlo (DV ) vyjelo z Horních Jirčan u Prahy kolem 13. hod. Po vjezdu do Helvíkovic  bylo  kontaktováno Vlastou, jehož severní motosekce právě dorazila a tankovala na pumpě v Helvíkovicích. Společný příjezd k Marušce do chalupy a motorky odjíždějí na průzkum na zahradu oslavence, kde je připraveno přivítání vojenským pozdravem a chlebem a solí.

 

Do chalupy mezitím přijíždějí z jihu Vašek s Ervínem a všichni se přesunujeme do víru oslav šedesátin principála divadla Na Skále, nadšeného ochotníka, básníka a veselé kopy Ládi Martínka.

 

Bujaré veselí započalo vystoupením souboru Alexandrovi, za zvuků známé bojové písně „Vstavaj strana ogromnaja…“ nastoupil sbor vedený uniformovanou šarží (hodnost doplní znalci). Došlo i na kozáčka a Kalinku.

 

 

 

Po gratulacích a předání darů – mimo jiné půlnoční ohňostroj – nastoupili se svou gratulací FO3 a spol. a přednesli mistrovu báseň Hvězdy svatého Vavřince

 

následovala scénka čtyř sudiček v podání Jany (Láska), Katky (Přátelství), Lenky (Múza) a Marušky (Neřest) včetně svádění k pití alkoholu a dalším nepravostem.

 

 

 

Dalším bodem programu bylo předání dárků, společné foto a další přání místních divadelnické rodiny. Jejich krásným dárkem byla hra – hledání papírků s divadelními rolemi, ukrytých na zahradě -  a následná realizace těchto rolí jejich nálezci. Publikum mělo za úkol uhádnout ze které hry postava je a její jméno. Veselo bylo náramné.

Následovalo předávání Oskarů zinscenované Zdeňkem a jeho přítelkyní. Mezi světovými režisérskými celebritami se jednoznačně zaskvěl náš oslavenec Láďa a zvítězil. Po přípitku a pohodlném spočinutí ve svém křesílku s nápisem „Režisér“ byl nečekaně unesen hordou maskovaných ozbrojenců, kteří ihned získali přezdívku Al Kajdá. Jeho osud však byl velmi příznivý, stal se zřejmě jejich vůdcem, neboť za chvíli byl ze stodoly vynesen na divan, kde se mu za zpěvu a tanců věnovaly krásné dívky, ovívaly ho vějíři z pavích per, krmily ho a napájely „nektary“ různých značek.

Publikum se též po celé odpoledne krmilo dobrotami a posilovalo pivíčkem, dobrým vínem a slivovicí. Se setměním zazněly kytary, housle a zpěv FO3 a spol., místní kytaristky a zpěvačky Jany a mága starých dobrých trempáren. Láďa si oslavy užíval do časných ranních hodin a my s ním.

 

Den druhý: neděle 17.6.2012

 

Ráno v 9:30  se konala u Marušky na zahradě opulentní snídaně a motorkáři vyjeli směr Český Těšín – první místo srazu a DV opouští Marušku po kávě, cesta ubíhá rychle, máme náskok před motorkami, které jedou přes  Vrbno pod Pradědem, a tak se zastavujeme v Brodku u Přerova na návštěvu u Janiny maminky .

Popovídáme si nad selskou omeletou, kávou a vodou (víno statečně odmítáme) a po společném fotu odjíždíme do Českého Těšína hledat příhodnou hospůdku na večeři. Je nám doporučena restaurace u Huberta, číšník nás ale varuje před rybou, ale postupně i dalšími pokrmy. Přijíždí motorkáři, po malé přestávce a nealko pivku dopřáváme sluchu radám číšníka a odjíždíme do Pizza di Capo. Po večeři vyrážíme na Krakov, původní nocleh v Bialesku Bialej je vypuštěn a rozhodujeme se přenocovat přímo v Krakově, aby na prohlídku města druhý den bylo více času.

Cesta z hranice po dálnici (silnici dálničního typu?) je rychlá, potom sjíždíme na okresky a projíždíme vesničky rychlostí 50-70 Km/hod. Se setměním přijíždíme z jihu do Krakova a hned u prvního hotelu Habitel máme štěstí.

 

Ubytování vyjednal Ervín velmi výhodně a byl jmenován vrchním šikovatelem ( 2 x čtyřlůžkový, 1 x dvoulůžkový pokoj 180 EUR, možnost přípravy snídaně, hlídané parkování, vyjednáno i opuštění hotelu až ve 12 hod. druhého dne – po prohlídce Krakova).

Ubytujeme se a scházíme se venku pod pergolou,  píšeme deník, dáme whisky Jameson na zdar první etapy, dobré pivko Ziviec zakoupené na pumpě, kde zároveň byla směněna Eura za Zloté na zítřejší vyjížďku do města), Vlasta lehce zapreluduje na kytaru, poklábosíme  a uléháme ke spánku.

 

Den třetí: pondělí 18. 6. 2012 

Po snídali z vlastních zásob jsme v hotelu získali dvě mapy Krakova (a žádné lístky na bus) a vydali jsem se na bus stop – vyhlížet ten náš. Po notné chvíli čekání jsme se konečně do jednoho vešli, Pavel chce koupit lístky u řidiče, ale ten „nema do poworotu“, chceme mu zbylých 10 PLZ ponechat, ale to odmítá, zkoumáme možnost SMS jízdenek, když v tom na jedné ze zastávek přistoupí (z obou stran busu – jak jinak) „jistě dobře informovaní revizoři“ a obklíčí nás. Získají několik pasů a na konečné s nimi vystupujeme,  vyjednávání o ceně pokuty se ujímá Vlasta s Vencou. Evidentní bouda na české kavky (navíc po sobotním zápase PL : ČR  - 0 : 1) Polákům vyšla, nemáme čas to protahovat, v poledne musíme opustit hotel, jednání je tedy krátké a cena 70 EUR bez bumážky (oficielní cena pokuty je 120 PLZ na osobu). Ušetřili jsme…

Kupujeme lístky na tramvaj č. 8 a míříme do centra Krakova, celá skupina kluše za zpoceným Vlastou třímajícím mapu, na hlavní náměstí, kde se fotíme s Adamem Mickiewiczem.

 

 

Odtud rychle míříme krásnou alejí k hradu Wawel. Motorkáři poklusem probíhají náměstí a zahradu s maketou hradu, neúspěšně zkusí nahlédnout do chrámu (nutno zakoupit lístky) a odklusávají na tramvaj č. 8, aby stihli sprchu v hotelu a odevzdání klíčů v poledne.

 

Posádka doprovodného vozidla zakoupila lístky a sluchátka s výkladem o katedrále (Królewska katedrala na Wawelu, P.W. Sw. Stanislava BM i Sw. Waclawa).

Prohlídku doporučujeme, jsou zde k vidění náhrobky králů Vladislava Jagelonského, Vladislava Lokýtka,  Kazimíra Velikého, Oltář Sv. Stanislava, oltář Pána Ježíše Krista s relikviářem Sv. Jadeity, Sarkofág Sv. Jadwigy, krásná je vyhlídka z věže se zvonem Zikmund a za shlédnutí stojí královské hrobky.

 

 

Naše cesta dále vedla do starého Židovského města, atmosférku má restaurace se zahradní restaurací Stajnia,  svým interiérem připomíná pražskou Balbínku.

 

Z nového židovského hřbitova jsem zamířily na starý, kde jsme navštívily jednu ze synagog, bohužel v rekonstrukci. Překvapila nás svými malými rozměry a hodně zanedbaným vzhledem (do ukončení rekonstrukce ušetřete 5 PLZ).

Město je v centru krásné, v postranních uličkách v židovské čtvrti některé ulice působí spíše neutěšeně a čekají na investora.

Vracíme se k hotelu a po malém občerstvení vyrážíme naším DV polskou rovinou na východ, cílem je RS Danová nedaleko Medzilaborců. Cesta je poměrně zdlouhavá, je silný provoz a projíždíme spoustou vesnic a městeček. Na hranicích PL-SK ještě řešíme zda odbočit doleva, odkud přijeli dva motorkáři (na chvíli zaměněni s našimi). Jak se později ukázalo, naše moto sekce touto cestou opravdu projela a na východ zabočila. Po průjezdu nudnou rovinou ve vedru a kolonách jim byl oběd u hranice odměnou a motorkářským rájem byla jízda podél hranice na hraniční přechod Palota.

DS sjíždí Dukelským průsmykem přes Horní a Dolní Komárnik, sjezd je krásný, chtělo by se sjíždět na kole…Cestou se ozývá Pepa s Jarmilou, kteří už dojeli do Medzilaborců, navigujeme je do našeho ubytovacího střediska Danová, 10 km za Medzilaborci, na samotě v lesích.

 

 

Ve 20.15 přijíždí DV do Danovej, kde už všichni motorkáři hodují v „salaši“ s ohništěm, oheň vesele hoří, pod srázem zurčí potok, v něm se chladí basa piva…zkrátka na tři dny náš malý ráj. Studená večeře je výborná a místní chléb přímo vynikající. Venca vykládá zasvěceně a procítěně o kváskovém chlebu (jako již mnohokrát, ale vždy s vytržením v oku, jako poprvé).

Po večeři překvapuje posádka doprovodného vozidla všechny přítomné znalostí kalendáře (i na dovolené) a zahajuje gratulace Milanovi k jmeninám. Pějeme naši oblíbenou FO3 a spol. gratulační píseň s malou úpravou textu, připíjíme whiskou, kterou nás Milan pohostil a rozhodujeme se díky náletům místních mušek, připomínajících svou otravností komáry, přesunout další pokračování oslavy do společenské místnosti.

Hrajeme, zpíváme, pějeme píseň dokola, píšeme deníček, probíráme zážitky z cesty a večer pomalu ubíhá. Od jedné do tří se postupně rozcházíme do svých pokojů k odpočinku a těšíme se na úterní výjimečný kulturní program.

 

 

Den čtvrtý 19. 6. 2012

 

Budíček v 8.30 hod. byl dodržen a po snídani odjíždíme do Medzilaborců do Muzea moderního umění, kde nám Vlasta vyjednal V.I.P. prohlídku se zasvěceným výkladem ředitelky, sympatické paní Valiky. Je na první pohled vidět, že Andy Warhol a jeho umění jsou její srdeční záležitostí. Užíváme si zajímavostí ze života rodiny Varholů na Slovensku i v USA a kocháme se uměním. Na rozloučenou dostáváme pohlednice s originálním razítkem a umělecký katalog.

 

Po rozloučení s milou hostitelkou a společném fotu pod mistrovým podpisem se motorkářská sekce vydává na vyjížďku na Duklu.

 

Po spanilé jízdě do vrchu je čeká prohlídka památníku s výkladem zasvěceného a zaníceného znalce. V betonovohliníkové kryptě je na kožené kalhoty opravdu nevlídno, teplota stoupá. Průvodce, opravdový znalec se po obsáhlém výkladu blíží k závěru, na položenou doplňující otázku se ale opět rozpovídává…

 

 

 


DV se vydává k nádrži Domaša, doporučeným cílem je Nová Kelča. Na místě však zjišťujeme, že na této straně nádrže je takové množství hovad, že by vydržel jen nadšený entomolog. Žádný stín a spousta bahna…, proto odjíždíme  na doporučení domorodce na druhou stranu do sportovních areálů. Sezóna však začíná až za týden, takže sprchy nejdou, potraviny jsou zavřené, zmrzlina a nanuky budou právě až za týden (Jana má absťák, ani na vyjížďce na kole není v lovu na zmrzlinu úspěšná).

 

 

 

V Domaše je málo vody, je jako kafe, ale co naděláme, vedro je neskutečné, koupelí nepohrdneme. Jana s Katkou se vydávají na kola kolem nádrže, cesta vpravo z našeho parkoviště záhy končí bahnitým terénem. Hezčí je vyjížďka vlevo směrem ke Giraltovcům, v malých vesničkách je příjemně a útulno.

Po vyjížďce si hovíme na pláži, motorkáři ohlásili, že Domašu vypouštějí, scházíme se až v sedm hodin v Danovej, sdělujeme si dojmy u výborné večeře (řízeček s brambůrkem) a poté i u krbu v ubytovně (mušky nás opět převálcovaly). 

Vlasta nás opouští, odjíždí na návštěvu příbuzenstva. Píšeme deník, vzpomínáme na historky dne: začalo to raním výrokem Pepy, když všichni už měli motorky ve stínu, jen Václav se opozdil. Pepa mu zkušeně radí: „Teplé sedlo ti vyžene hemeroidy“. Po setkání s hodnými policajty je Pepa opět na místě se svým kameňákem: dopadlo to dobře,….“řidičák už bych podruhé neudělal“. Motorkářům se tento den zadařil dobrý tah, přifařili se svým obědem k dobré společnosti. Bylo po narozeninové oslavě padesátin a nějaký mecenáš (majitel té hospůdky) to tam uzavíral (už druhý den) a nezištně poručil pro všechny pití zdarma. bohužel došlo jen na nealkoholické nápoje.

V jedenáct hodin se vrátil Vlasta s dárky ke svým čtyřicetinám (které měl téměř před devíti lety). Zavdáváme si na dobrou noc a postupně se rozcházíme na svá lože. Ve dvě hodiny uléhá i Vlasta posílen Metaxou a Lenka (od metaxové smrště ji uchránilo, že začala večer dobrým vínem a už nemíchá!)

 

 

Den pátý 20. 6. 2012

 

Budíček proběhl dle scénáře, na snídani pilně měříme čistou a svěžest dechu. Odjezd v 9 hodin narušil náčelník svými 0, 43 promile. Langsám se popíjí káva, kuřáci pokuřují, Jana s Ervínem se vyžívají na houpačkách.

 

 

Konečně výjezd v deset hodin směr jihovýchod po cestách 3. třídy na Sninu. Sraz je domluven u Sninských rybníků. Motorky se při cestě kochají krásnou, skoro netknutou krajinou s pár vesničkami.

DV si cestu na místo setkání zpestřuje zastávkou v jedné vísce, posádka se osvěžuje v potoce a Jana si v místním obchůdku konečně kupuje vytoužený nanuk. První ze Sninských rybníků nás nenadchl, otáčíme DV a potkáváme naši motosekci, všichni jedeme do kempu na kávičku,

Motolu, cigárko…

Dostihl nás zde i telefonát Ivy Hájkové, t.č. v pracovním procesu na novém místě, což bylo důvodem její neúčasti na expedici. Radí i na dálku jak správně jet (pozor na díry v asfaltu), kde tankovat (rozhodně ne v Lukoilu) a zbývá už jen, aby nám připomněla, že „žádný prasečinky….“

Vyjíždíme východním směrem ke státní hranici s Ukrajinou, cesty jsou pěkné, tu a tam se opravují a čekáme na semaforech, což je vhodná chvilka na foto kolony…

 

 

Na nejvýchodnějším bodě naší cesty se společně zvěčníme a otáčíme zpět do nitra Slovenska, abychom poobědvali a vyhledali doporučený lom Beňatina k osvěžení, neboť počasí je jako na Jadranu, stále modro a slunečno a teploty ke třicítce.

 

 

V restauraci MILKA si objednáváme (až na výjimky) vynikající zelňačku a pirohy, dojem kazí teplý Birrel (malá zásoba v chladničce).

 

 

Po obědě následuje ENDURO vložka, Vlasta nás omylem vede na vrchol jednoho z kopců s krásným výhledem (a zaparkovaným policejním autem, které nás trochu vyvede z míry), ale lom tu není. Teprve druhou ze dvou možných cest přijíždíme k lomu s nádherně zelenou vodou. Krásné koupačce ještě předcházelo položení ENDURA na štěrku a opískování  motocyklu druhého v pořadí s Milanem a Evou v sedle. Pak už hurrááááááááááá do vody.

 

 

 Na  protilehlém břehu se splavávají Sirény a vábí svým zpěvem Ervína (písní Lákání), kapelník si žádá Peace in the waley (to je třeba ještě docvičit). Skupinka u břehu sleduje ukázkový plavecký styl Jany. Markéta nakonec konstatuje, že to známe všichni „jak“, ale právě se nám nechce, a tak se dál bez stylu rácháme. Po společném fotu v plavkách (případně s plavkami na hlavě) náčelník Vlasta vyzývá k odjezdu.

 

Trochu to připomíná občanskou neposlušnost, většina motorkářů dává přednost setrvání ve vodě.

Vlasta s Vencou, Milanem a Evou vyjíždějí směr Sobrance s plánem objet Šíravu a navštívit Mořské oko. Cestu motorkářské sekci opět vybrala neomylným způsobem Brunhilda. Je na to, že při cestě k nejbližší pumpě po trase bylo naprogramováno neomylně na šotolinu. Po 4 km opět otáčení sledováno cikánským osazenstvem polorozpadlého domku. Cesta na Mořské oko již proběhla bez zaváhání. Na hrázi Mořského oka si motorkáři si „stopli“ dvě sedmnáctky za účelem „fotografování“. Byl z toho motostop s jízdou okolo Mořského oka a nabídka na mejdan – s díky odmítnuta (mravy pohlídala Eva).

Mezitím v lomu pokračovalo ráchání, sedánky na skalách, klábosení a před odjezdem připravila posádka DV piknik.

 

 

DV spolu s Ervínem pak odjíždí na místo srazu a ostatní si odbočují objet Šíravu.

 

Místem srazu byla určena koliba, která naneštěstí před devíti lety vyhořela zásluhou místní mafie. Sjíždíme se tedy na pumpě (chybí nám jen rychlá sekce Pavel a Markéta). Na pumpě se k nám přátelsky hrne místní motorkář ve „válečné“ helmě, přichází nás přivítat a opýtať sa odkial….Je to Janko Lota, hokejový spoluhráč Ivana Hlinky, pěkný kus života prožil v Čechách v Mostě. Jede s námi  a vede nás do vyhlášené restaurace Atlantik v Humenném, večeříme na zahrádce u vodopádu, který příjemně osvěžuje rozpálený vzduch, mladí číšníci v poklusu plní naše přání. Vlasta pro jistotu vyzvedává rychlou sekci u Tesca a přivádí je za námi do Atlantiku.

 

 

Příjemné posezení se protáhne do devíti hodin, následuje rychlý návrat do Danovej, sprcha, briefing, pár piveček a spát!

 

 

Den šestý 21. 6. 2012

 

Poslední snídaně stojí za to, kromě obvyklých sýru, šunky a zeleniny je dnes výborná polévka mačanka (houbová). Vyrovnáváme ubytovací poplatky a stravné a balíme. Sledují nás noví hosté (Ázerbájdžánci) a dotazují se proč máme tolik bagáže, při pohledu na naše zavalené doprovodné vozidlo není divu. Dnes se koná v Medzilaborcích  pokládání základního kamene k výstavbě továrny na umělé smaragdy, továrnu staví „naši“ Ázerbájdžánci. Pozvánky máme na stole u snídaně, ale není čas…

 

Poslední foto před hotelem a vyjíždíme směrem na Giraltovce (zde malá zastávka k nalezení rodného domu Lenčina strýce).

 

Jedeme na Prešov a vypouštíme uvažovanou zastávku na kávu s Kristýnou (právě přijela z Prahy  a míří na Šíravu). Naším cílem je Levoča, tady shlédneme známý oltář mistra Pavla, máme štěstí – po prohlídce v kostele zazní varhany a sborový zpěv.

 

 

 

 

V zahrádce před kavárnou si objednáváme kávu, ze zeleného koberce nás pozoruje místní kocour Garfield.

 

Dál se vydáváme směr Poprad. Těšíme se na oběd do vyhlášeného motorestu Dehtáre a objednáváme si většinou slavné halušky na různé způsoby, všichni se vtěsnáváme do malého salónku a těšíme se z rychlé obsluhy mladíků v lidových krojích.

 

Po oběde odjíždějí motorky napřed směrem na Banskou Bystricu a  Turčianské Teplice, místem srazu je určen kemp a restaurant Šturec…čeká je motorkářský ráj se zastávkou v lyžařském středisku Donovaly.

Doprovodné vozidlo odjíždí z Liptovské Mary později, na místo srazu jede kratší cestou, v restaurantu Šturec se s překvapením dovídáme, že kemp tam nikdy nebyl. Ze dvou doporučených v blízkém okolí vybíráme ten s koupalištěm – DRIENOK v Mošovciach – a po příjezdu motorek nás tam Vlasta vede.

 

 

Před restaurací už hoduje příbramská motorkářská banda. Chatky za 7 EUR, stan 6,5. Za chvíli všichni bydlíme, otužilci se koupou v ledovém koupališti a scházíme se u restaurace na večerní posezení. Je krásný večer, sedíme venku, chystáme si piknik a dobrou náladu k oslavě. Své 46. narozeniny dnes slaví Pavel. Ohnivá voda koluje, kapelník předává dar FO3 a spol. v tekuté podobě druhé láhve ohnivé vody.

 

 

 

Ve výčepu se skalní fanoušci nervují u zápasu ČR: Portugalsko, který končí 0:2. Pro dobrou náladu si zahrajeme a zazpíváme. Posílen ohnivou vodou se kytary ujímá  i oslavenec a baví nás svými oblíbenými Bluesberry. Z party příbramských motorkářů se k nám přidává a kytary se chápe démon Adam, a ten to s námi táhne až do dvou hodin do rána, ani se nám nechce jít spát. Noc je krásně teplá. Až k ránu přichází déšť.

 

 

 

 

Den sedmý 22. 6. 2012

 

Ráno je opět krásné, snídaně v restauraci za 3,2 EUR (syrovošunkové prekvapenie), někteří snídají z vlastních zbylých zdrojů. První odjíždějí Katka s Janou na kolech do Gaderské doliny. Potom nás opouští Venca a směřuje domů k mamince. Původní plán, že se k nám večer zase připojí v průběhu dne přizpůsobuje potřebám rodiny a zůstává doma.

Po kávě se na cestu chystají motorkáři, jejich cílem je Bojnice. Lenka se vydává na prohlídku obce Mošovce,  mj. rodiště Jána Kollára. V městečku je naučná stezka s info tabulemi, která vás provede kolem muzea Jána Kollára, muzea řemesel, evangelického kostela, římskokatolického kostela, postaveného na základech jeho předchůdce ze 14. století. Město vlastnil svého času baron Revai, o něm a jeho krásné ženě existuje lidová pověst, ve které roli třetího v trojúhelníku hraje známý hrdina Juro Jánošík. V parku za hotelem Kaštiel je jezírko s ostrovem lásky, kde se podle pověsti s paní baronkou scházel. V městečku je k vidění i specielní stavba zvaná Kolkáreň,  ak neviete po slovensky – je to  místo, kde se hrají kuželky.

 

 

Jana s Katkou se po poledni vracejí z cyklovyjížďky a líčí nádheru Gadeské doliny,  cesta vede z kempu přes ves Blatnice a dále do kopce podél potoka, který byl dnes po nočním dešti  zahalen romantickým oparem. Výstražné cedule „Pozor medvědi“ u odbočky na Čertovu bránu prý umí s našincem - medvědům nepřivyklým - pěkně zamávat.

 

 

DV se vydává ve stopách motorek na hrad Bojnice. Tady se koná prohlídka exteriérů, sedemstoročnej lipy krála Matúša, občerstvení langošem (Jana) a nákupy dárků na trhu…

 

 

Odjíždíme k hranicím  a přes Starý Hrozenkov se přehoupneme na Moravu. U Buchlova

kontaktujeme telefonem motosekci, která má právě siestu při kávě v Buchlovicích. Domlouváme sraz ve Vyškově na náměstí a hned tam míříme poobědvat.

Z Vyškovského náměstí nás Vlasta vede do Pustiměři, kde chvíli kroužíme až konečně nalézáme číslo popisné 64 a na dnešní večer a noc se všichni „stěhujeme“ k Táně a Břeťovi Vičanům.

 

Naši návštěvu Vlasta domluvil už před půl rokem, takže nejde o překvapení. Pivo je na sedmém schodu, V.I.P. buřty (opravdu z masa) čekají v lednici, moravské vínko se chladí. Malý zádrhel – Milan neprojel brankou – je vyřešen manévry osobních vozidel a vjíždí přes garáž na zahradu, kde už parkují zbylé motorky. Zanedlouho se vesničkou line bublavý zvuk Ervínovy Yamahy. Krouží dokola jako my, zvuky se postupně blíží a vzdalují, před dům vybíhají rychlé spojky k jeho odchycení a za chvíli už je mezi námi a zabydluje se v posledním hostinském pokoji. Vlasta s Břeťou chystají oheň na horní terase zahrady, sesedáme se kolem ohniště s buřty na prutech, s vínkem a pivkem a dáváme se do zpěvu, tentokrát „skoro“ bez sešitů. Dům na New Orleans, staré dobré ohníčkové trempárny, Hoboes, a Pavel se svými Bluesberry…noc je jasná, obloha plná hvězd a Pustiměří se nese veselý i teskný zpěv…poslední večer pomalu končí…ještě tři a Rosu, a půjdeme spát.

 

Ráno je krásný a výborná snídaně našich hostitelů nám z něj dělá přímo požitek. Na celé čáře vítězí Břeťova domácí povidla vařená na ohni v kotlíku. A k tomu místní vynikající chleba, co je ještě opravdu chlebem, nikoliv něčím „dopékaným“ v marketu. S díky se loučíme a opouštíme milé hostitele, na cestu nám mává i Hipíček.

 

                                                                        

 

DV se vydává na Prahu, také Ervín míří k domovu, ostatní motorky směřují ukončit svou spanilou jízdu na motorkářský sraz na Kateřině u Pilníkova v Podkrkonoší.

 

Ahoj za rok na cestě do střední Bosny a Hercegoviny do oblasti Jajce.

 

 

Náhledy fotografií ze složky FO3 Pol Slov Tour 2012


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Simple Ways to Farther down Blood Distress

AFegechure12. 10. 2018 21:32

Pression arterielle est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque temps votre manque de sensibilite bat, il pompe le sang a tous egards vos arteres a la flanerie de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/tadalafil-ahumada/

What is a normal blood oppression

AFegechure28. 9. 2018 12:28

Torsion bras de quelqu'un est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque set votre coeur bat, il pompe le sang tout au long vos arteres a la vacances de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/vente-cialis-20mg/

For instance of Blood Pressing

Aasseryncnocky8. 7. 2018 15:19

Torsion bras de quelqu'un est comment poupe votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque temps votre moelle bat, il pompe le sang par vos arteres a la flanerie de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/ou-acheter-du-cialis-en-ligne/